Básničky s pohybem

Koulela se ze dvora (rolujeme rukama),
tákhle velká brambora (velký kruh),
neviděla, neslyšela (ruce na oči, na uši),
že odněkud ze shora (jedna ruka nahoru),
spadla na ni závora (ruka spadne na hlavu).

Kam koukáš, ty závoro (koukáme na dítě),
na tebe, ty bramboro (ukážeme na dítě)!
Kdyby tudy projel vlak (kroužíme rukama jako dřív spojená kola vlaků),
byl by z tebe bramborák (tleskáme "naplacato").

Princeznička na bále poztrácela korále. (jakoby hledáme)
Její táta, mocný král, Honzíka si zavolal. (skrčeným prstem naznačujeme "pojď).
Honzíku, máš namále, (tytyty)
přines nám ty korále!

Honzík běžel na horu, (naznačujeme běh)
vykopal tam bramborů. (kopání)
Vysypal je před krále, (sypání)
nesu vám ty korále!
Větší už tam neměli, (ukazujeme velký)
snědli je už v neděli. (naznačujeme jezení)

Letí, letí letadlo, (zvedneme dítě, létáme )
pozor, aby nespadlo! (naznačíme padání)
Vyletělo mezi mráčky, (vyletíme zpět)
pozdravilo všechny ptáčky. (zatřeseme)
Obletělo celý svět, (uděláme s ním kruh)
vrátilo se na zem zpět. (vrátíme na zem)

Všechny moje prsty,
schovaly se v hrsti.
Spočítám je hned:
jedna - dva - tři - čtyři - pět.

Hele, včela - bum do čela!

(ukážeme do prostoru, jako by tam byla včela, a když se tam dítě podívá, mírně ho plácneme do čela)

Hele, vosa - bum do nosa!
Hele, šiška - bum do bříška!

Seděly dvě veverky
na vysoké jedli,
chvíli něco chroupaly,
chvíli něco jedly.
A když měly plná bříška (evtl. plné bříško),
řekly si: a dost!
Houpaly se, houpaly,
jen tak pro radost.

Hopsa hejsa, hop, hop, hop,
takhle skáče lidoop.
Hopsa, hejsa po pralese,
až se celá země třese.
Hopsa hejsa, hop, hop, hop,
ještě že tu není strop!

Myšky chodí tuze tiše,
mají tlapky jako z plyše.
(chodíme po špičkách)
Tiše, myšky, ši ši ši, 
ať vás kočky neslyší.
(dáme ukazováček před pusu)

Pekař peče housky,
uždibuje kousky,
pekařka mu pomáhá,
uždibují oba dva!

(Můžeme udělat pekaře a pekařku z prstů a uždibovat z dítěte.)

Zavírám, zavírám les, (zamykáme)
aby sem nikdo nevlez.
Vleze-li sem bába, ať je z ní žába! (skáčeme jako žába)
Vleze-li sem dědek, ať je z něho dudek! (létáme jako ptáci)
Vleze-li sem panna, ať je z ní srna! (skáčeme ladně jako srnka)
Vleze-li sem mládenec, ať je z něho mravenc! (lezeme po čtyřech)

Milý strýčku, tečka. (píšeme dítěti na zádech)
Posílám ti křečka, tečka.
Křeček škrábe, (škrábeme dítě)
kouše, (koušeme špetkami)
lechtá. (lechtáme)
Pozor, ať tě neulechtá!

Zalepíme obálku, (pohladíme dítě po zádech)
nalepíme známku, (prsty naznačíme lepení známky)
dáme razítko (pěstí)
a pošleme poštou. (dítě odstrčíme)

Takhle jedou páni,
jedou na koníčku,
jsou tu za chviličku. (pohupujeme jako na koníčku)

Takhle jedou sedláci,
unavení po práci,
jedou hodně pomalu,
vezou pytle bramborů. (houpání ze strany na stranu)

Takhle jede Martínek
na vozíku z prkýnek,
drnci, drnci, drnci,
bác! 

Houpy, houpy, kočka snědla kroupy
a koťata jáhly, po peci se táhly,
dotáhly se k rybníčku,
chtěly chytit rybičku,
rybička se nedala
a pod kámen se schovala.

Byl jednou jeden domeček,
v tom domečku stoleček.
Na stolečku mistička,
v té mističce vodička
a ve vodičce rybička.

Kde je ta ryba? Kočka ji snědla.
Kde je ta kočka? V lesy (se) zaběhla.
Kde jsou ty lesy? Na prach shořely.
Kde je ten prach? Voda ho vzala.
Kde je ta voda? Voli ji vypili.
Kde jsou ti voli? Páni je snědli.
Kde jsou ti páni? Na hřbitově zakopáni.