Časté otázky

Sepsala jsem zde nejčastější otázky k bilingvní výchově a SVOJE odpovědi na ně. Některé odpovědi jsou podložené výzkumem, některé jen zkušeností s prací s vícejazyčnými rodinami, některé jen čistě moje názory. Pokouším se uvádět alternativy co možná nejobjektivněji, respektive s jejich pravděpodobnými dopady, ale pořád jde o MOJE názory a zkušenosti a to je potřeba mít na paměti. Konečně rozhodnutí je vždycky na vás a já za ně nijak neručím.

Jak začít s bilingvní výchovou v zahraničí?

Pokud jste Čech/Češka v zahraničí, je docela přirozené rozhodnout se pro vícejazyčnou výchovu. Prvně je potřeba vyjasnit si spolu s partnerem, s nímž budete vychovávat děti, jaké máte představy a proč byste rádi, aby vaše dítě vyrůstalo s těmito jazyky.

Proč chcete, aby vaše dítě umělo česky? Aby se dorozumělo s prarodiči? Aby mělo otevřená vrátka do budoucnosti, kdyby se chtělo „vrátit“? (Inspirace v článku: Proč chci, aby moje děti uměly česky)

Když budete vědět proč to chcete, pomůže vám to rovnou i zvážit, jak moc chcete, aby vaše dítě umělo česky. (Inspirace v článku: Povedená bilingvní výchova)

Je ochoten se váš partner / vaše partnerka alespoň částečně (pasivně) česky naučit? Pokud ne, chápe, že nebude rozumět, o čem se budete vy a dítě bavit? Bude to pro něj v pohodě? Jak budou vypadat vaše společné hovory? Pokuste si to představit a popovídejte si otevřeně o tom, jak se u toho cítíte.

Pokud jste se rozhodli, že chcete, aby dítě umělo dobře česky a skutečně s vámi i aktivně česky mluvilo, je potřeba tomu zejména v prvních letech jeho života hodně úsilí, aby vznikla jeho potřeba česky mluvit.

Doporučila bych i zvážit pravděpodobnost přesunu do ČR. Jasně, kdo ví, co bude za pár let. Ale pokud víte, že se za tři roky po narození dítěte budete stěhovat do ČR, bude pak najednou zas druhý jazyk v silné menšině a to je dobré mít na paměti a dopřát mu dost prostoru.

Pokud je naopak skoro jisté, že se do ČR nepřestěhujete anebo je jisté, že pokud ano, tak až v pozdějších letech, pak bych doporučovala dopřát češtině v prvních letech co nejvíc prostoru. Pokud je to možné, je velmi výhodné, aby byla čeština v prvních letech silnější jazyk (co nejvíc času s češtinou). Protože takovou pozici pak už nikdy později nemá šanci získat. Díky silné pozici v prvních letech si dítě mnohem spíš utvoří potřebu a zvyk komunikovat s českým rodičem česky. Víc o tom v e-booku zdarma: 11 tipů, jak posílit vztah dítěte k češtině.

Pro jaký systém se rozhodnout?

OPOL (one person – one language aneb každý mluví svým jazykem) je pro většinu Čechů v zahraničí jednoznačná volba, protože jejich partner česky neumí, takže to ani jinak možné není. Z výzkumů nicméně často vyplývá, že ač rodiče tvrdí, že používají v komunikaci s dětmi OPOL, často jim to „ujíždí“ a na dítě mluví i druhým jazykem. Že málokdo vlastně OPOL stoprocentně dodržuje. 

Také občas rodiče volí variantu, kdy používají s dítětem češtinu jen v momentě, když není přítomen partner / ostatní, kteří nerozumí. Možné to samozřejmě je, ale je potřeba vědět, že tím se přítomnost češtiny výrazně snižuje. Pokud se vyváží její přítomnost něčím jiným (např. časté návštěvy Česka), může to fungovat i tak, ale může se také stát, že si dítě nevytvoří potřebu česky aktivně komunikovat.

Pokud jsou Češi oba rodiče nebo pokud umí partner natolik dobře česky, aby to fungovalo, a troufá si, nabízí se MHAL (minority language at home – doma jedním jazykem, venku druhým). Je to o dost vyváženější způsob než OPOL, protože oba dva jazyky tak dostávají dost prostoru.

Pokud máte ještě víc jazyků, 

Jak máme mluvit mezi sebou?

Pokud jste Čech/Češka v zahraničí, je docela přirozené rozhodnout se pro bilingvní výchovu. Prvně je potřeba vyjasnit si spolu s partnerem, s nímž budete vychovávat děti.

Jsme oba Češi v zahraničí – máme mluvit oba česky?

Pokud jste Čech/Češka v zahraničí, je docela přirozené rozhodnout se pro bilingvní výchovu. Prvně je potřeba vyjasnit si spolu s partnerem, s nímž budete vychovávat děti.