Co se dá dělat pro češtinu v únoru

Inspirujte se, o čem si s dětmi povídat v únoru. Únor je nabitý událostmi: Valentýn, karneval nebo letos zrovna přestupný rok. Anebo si doma postavte bunkr a hrejte si tam třeba na lední medvědy!

Přestupný rok

Letos je přestupný rok!

Řekněte to dětem! Znáte někoho, kdo má narozeniny 29. února? Moje učitelka výtvarné výchovy na základce měla a vždycky tvrdila, že je jí deset, protože jen tolik narozenin oslavila. Zkuste s dětmi vypočítat, kolik by vám bylo, kdybyste se narodili 29. února.

Asi se vás děti zeptají: proč existuje přestupný rok?

Jde o to, že rok je doba, za kterou Země oběhne Slunce. Trvá jí to 365 a ¼ dne. Protože náš kalendář má 365 dní, jednou za čtyři roky se vkládá den navíc. Únor má tak v přestupném roce 29 dní, a ne 28 dní jako obvykle.

Kdyby se nevkládal jeden den navíc, za několik set let bychom mohli třeba mít prosinec na severní polokouli v létě.

Jak se pozná, jestli je rok přestupný? Jde vydělit čtyřkou. (Pro přesnost: Jen pokud jde vydělit 100, a nejde zároveň vydělit 400, není přestupný.)

A proč se přidává den zrovna k únoru?

To vzniklo v dobách starého Říma v tehdejším kalendáři, který končil únorem (a začínal březnem). Den navíc se tedy přidával k poslednímu měsíci roku.

Pohybujte se i vevnitř

Zima je zima – alespoň u nás, i když bez sněhu – a málokdo vydrží dlouho venku. Proto se v zimě často uchylujeme k pohybovým aktivitám doma.

Stavíme si opičí dráhy, bunkry, schovky, hrajeme bowling s plastovýma lahvema, lepíme si lepicí pásku na zem a balancujeme po ní nebo z ní vyrábíme terč na míčky.

A co to má společného s češtinou? Hodně, pokud to děláte v češtině!

Moje dcera zná z německé školky hru, která je v několika obdobách známá i v Česku: pro starší děti ji můžete použít ve verzi „bomba – nálet – potopa“. Na pokyn „bomba“ si musí všichni lehnout na zem, aby se uchránili před výbuchem. Na pokyn nálet se musí všichni co nejrychleji schovat, na pokyn povodeň zas najít nějaké vyvýšené místo, na které si vylezou.

Dá se to dělat dobře na výletě i v obýváku.

Pro mladší může být například vhodnější varianta „potopa – oheň – bouře“. Při potopě si vylezou někam nahoru (židle, gauč), při ohni zaběhnou do rohu, při bouři si lehnou na zem. Můžete si ale vymyslet jakékoli figury.

Valentýn

V mnoha zemích se jistě mohutně slaví Valentýn. Buď to můžete odmítnout, anebo využít. Můžete si vzájemně předat vyrobená srdíčka, napsat vzkazy, namalovat dítěti obrázek. Anebo to můžete udělat pro svého partnera a být tak dítěti vzorem do budoucna. Můžete si povídat o tom, co to znamená mít někoho rád.

Karneval a masopust

Za co jste se převlékali na karneval vy, když jste byli malí? Vyprávějte dítěti, za to co jste šli na karneval ve školce nebo ve škole vy. Jaké na to máte vzpomínky?

Pokud si masku nebo alespoň její část vyrobíte sami, bude to pro vás společný čas navíc. A děti (i dospělí 😊 ) se přitom můžou i spoustu naučit: jak šít, stříhat, měřit, vymýšlet a domýšlet do konce.

Zároveň zbývá od konce masopustu, popeleční středy, 40 dní do Velikonoc. Postíte se? Odřeknete si něco, co vám jinak zpříjemňuje každý den? Čokoládu? Facebook?

Popovídejte si s dětmi na téma, proč stojí za to si někdy odříct něco, co máme rádi.

Matějská pouť a svatý Matěj

Ke konci února si můžete vzpomenout, alespoň pokud jste Pražáci jako já, že na svatého Matěje začíná matějská pouť plná horských drah, houpaček a kolotočů. A pokud budete do Velikonoc v Praze, můžete tam děti rovnou i vzít. Jakou atrakci máte na pouti nejraději? A co vaše děti?