Jak se cítíš?

Krátká aktivita, hra, povídání s malými dětmi batolecího a předškolního věku na rozšíření slovní zásoby a podporu vyjádření či pochopení emocí.

Je možné přijít s podobným cvičením například nějakou chvíli poté, co dítě nebo rodič měli silný prožitek (radost, vztek), a rádi bychom dítěti přiblížili, co to jsou pocity, jaké známe, jak se můžeme v různých situacích cítit různě:

Třeba: Víš, jak jsi byl dneska dopoledne naštvaný, že už jsem potřebovala, abychom šli ze hřiště domů? Já taky občas bývám naštvaná, ale jindy zase mívám radost, někdy cítím odvahu, jindy strach. Tomu se říká pocity. V různých situacích se cítíme různě. Chceš si zahrát hru na to, jak se kdy můžeme cítit?

Ukaž mi, jak se cítíš, když ti někdo uvaří tvoje nejoblíbenější jídlo.
A jak se cítíš, když musíš jít pryč odněkud, kde chceš ještě zůstat?
Jak se cítíš, když udělá tvůj kamarád něco opravdu srandovního?
Jak se cítíš, když se ti podařilo vylézt na opravdu vysokou prolézačku?
Jak se cítíš, když se najednou zpoza rohu přižene obrovský pes bez páníčka?
Jak se cítíš, když je tvoje kamarádka smutná?
Atd.

Dítě může kroutit obličej, výskat radostí, dupat do podlahy nebo i verbálně popisovat, je-li už trochu starší. Můžeme podpořit dítě k aktivitě tím, že nejprve předvedeme my, jak se cítíme, když se právě vrátíme z nákupu a zjistíme, že jsme zapomněli to nejdůležitější, když nás přijde navštívit nečekaně milá kamarádka apod. Otázky i nastíněnou promluvu samozřejmě upravujeme dle situace, dítěte, dospělého. Starší dítě se může i přidat a samo se zapojit otázkami.

Je samozřejmě možné si tuto aktivitu udělat i ve skupince několika dětí: učitel pokládá otázky a děti předvádějí, jak se cítí.

Mluvení o pocitech není nikdy dost, když jsou děti malé a snaží se pochopit, co se kolem nich děje, a uchopit to do slov a do myšlenek. I mimo tuto cílenou aktivitu je vhodné dítěti během každodenních situací popisovat, jaké pocity prožíváme my i ony. Teď máš radost, viď; teď jsi asi naštvaný; cítila jsi trochu strach, ale nakonec jsi se odhodlala a jsi teď na sebe pyšná. Když už umí dobře mluvit a rozeznávat vlastní pocity, vystačí i prostá otázka: jak se cítíš?