Moje dcera dlouho – někdy i dnes ve třech a půl – spíš prskala než foukala. A mám za to, že i s tím souvisí, že neumí vyslovit ještě mnoho souhlásek. Když děti dovedou odhadnout, kolik vzduchu musí vypustit z pusy, aby sfoukly svíčku nebo zafoukly pingpongový míček do soupeřovy brány při foukacím fotbalu, jde to ruku v ruce s tím, že se jim lépe podaří ovládat dech a výslovnost.
Bublifuk má doma asi skoro každý. Může to být dobrá sourozenecká aktivita – jeden fouká, zbytek ničí bubliny. Foukat se dá z bublifuku i venku v zimě a nechat je zamrzat (viz článek na Jděte ven). Můžete dítěti ukázat, co se děje, když foukáme pomalu (málo větších bublin) anebo když foukáme rychle (hodně velkých bublin) a nechat je experimentovat.
S foukáním se dá vymyslet mnoho soutěží a her. Stačí vzít kousek vaty nebo pingpongový míček, položit na stůl, označit brány (anebo může být brána celá hrana stolu) a ve dvou se pokoušet dávat góly tomu druhému. Anebo si izolepou vyznačit dráhu, kudy musí kousek vaty, bavlněná kulička, papírová figurka, papírová lodička projet, potom foukat a foukat. Svojí dceři jsem udělala z izolepy jen startovní a cílovou čáru a ona se pokoušela dofouknout pompomy za tu cílovou. Trochu jí to frustrovalo, protože kuličky spíš poprskávala, tak si pomohla trubičkou – jedním dílem irské flétny (možné použít třeba brčko apod.).
Můžete si vyrobit i propracovanější trasu, jako třeba v Testováno na dětech.
Foukáním se dá i výtvarně tvořit. Stačí mít doma vodovky a rozfoukávat je do všech stran. Anebo přímo sáhnout po foukacích fixkách. I ti nejmenší (2-3 roky) dokáží už vytvářet roztodivná umělecká díla anebo se vyřádit se šablonami. Mnohé foukací fixy drží i na textilu, tak můžete spojit dechový trénink i s ozdobením bílého trička.
Menším dětem stačí na vytrvalé trénování dechu svíčka: u nás jsme si zapíchávali svíčky do modelíny, když jsme vytvářeli modelínové narozeninové muffiny, a jednou jsme je i zapálili. Od té doby zapalujeme vždycky a děti foukají a foukají. Většinou necháme jednu hořet, aby mohly svoje svíčky o tu hořící snadno zapalovat i samy děti.
Kromě toho existuje řada hudebních nástrojů – foukací harmonika, flétna (to je občas s mladšími dětmi o uši), okarína, melodika -, které děti přímo vyzývají k usilovnému foukání.
Můžete si také z papíru vyrobit vlastní větrník nebo sfoukávat pěnu z hraček ve vaně. Anebo existuje i na trhu přímo řada logopedických pomůcek, které fungují na principu foukání: třeba tady, tady nebo tady.