Proč nejde v zachování češtiny přepálit začátek (na rozdíl od závodu)

Během podzimu a zimy jsem se zúčastnila několika závodů, 10 kilometrů, půlmaratonů. Můj zaručený trik na povedený závod je nepřepálit začátek.

Pokud začnu raději pomaleji a až postupně se dostávám do tempa, skoro vždycky zvládnu svůj vytoužený čas. Pokud se příliš nechám strhnout atmosférou a ostatními a napálím to, skoro vždycky je to začátek konce, vyčerpání, špatného výsledku.

A teď přijde ta dobrá zpráva!

Pokud vychováváte svoje dítě v zahraničí a chcete, aby mluvilo česky, nejde přepálit začátek. Do začátku musíte dát naopak všechno. Co na začátku zasejete, to budete po mnoho let sklízet.

Pokud budete první roky života na vaše dítě mluvit jenom česky, budete s ním trávit co nejvíc času, číst si s ním, hrát si s ním, budete sklízet ovoce vašeho snažení po mnoho let potom.

Ono vám potom bude pomáhat s udržováním své češtiny, protože ji bude aktivně používat.

Musí vzniknout potřeba mluvit

V prvních letech si totiž dítě buď vytvoří potřebu mluvit česky, nebo nevytvoří. Potřebu mluvit jazykem okolí si vytvoří nejpozději, když si bude chtít hrát s jinými dětmi v okolí. Ale potřeba češtiny bývá v prostředí, kde převažuje jiný jazyk a i český rodič jinému jazyku rozumí, mnohem chatrnější.

A čím víc bude dítě jazyk používat, tím líp ho bude umět.

Začátek tedy nejde přepálit. Když budete s dítětem dělat všechno jenom česky, postaráte se o to, aby pochopilo, že čeština má smysl, a tím mu dáte motivaci do budoucích let.

Kromě toho mu tím taky dáte nástroj: i tak pro ně bude postupem času dominantní jazyk společnosti nejspíš ten snadnější, ale bude na češtinu natolik zvyklé a bude v ní mít dostatečnou slovní zásobu, aby dokázalo vyjádřit to, co potřebuje.

Začátek jde jenom podcenit

Káťa z Británie mi vyprávěla, jak se jí dařilo rozdílně u prvního a druhého dítěte:

„Na první dceru (6) jsem mluvila česky, jenom když jsem s ní byla sama. Před manželem jsem na ni mluvila anglicky. Potřeba mluvit česky u ní nevznikla, mluví na mě většinou anglicky. U mladšího syna (2) jsem mnohem důslednější a mluvím s ním jenom česky, hodně se češtině věnuji. Má dobrou slovní zásobu a mluví se mnou česky. Ten rozdíl je opravdu znát. Kéž bych to byla mohla udělat s první dcerou jinak, určitě bych na tu češtinu dávala mnohem větší důraz.“

Bára z Itálie má tři děti (12, 9, 5). Češtině se začala naplno věnovat až před pár měsíci, když je opatření proti koronaviru uvrhla do domácí karantény: „Já si opravdu až teď hodně moc uvědomuju, jak je to důležité začít v tom nízkém věku. Nejmladší po mně všechno opakuje, dva starší už ne, naopak se občas naštvou, když něco zopakuju správně.“

A rozhodně v tom nejsou samy.

Ta špatná zpráva je, že i když na dítě nepromluvíte nikdy jinak než česky, nemusí to ještě stačit, aby vám i tak neodpovídalo v druhém jazyce. Zvlášť pokud začínáte pracovat naplno už ve velmi raném věku dítěte (do roka, do roka a půl), což je v zahraničí spíš pravidlo než výjimka.

Pokud vám na češtině záleží a máte tu možnost, doporučuju zvolit pro batolecí nebo předškolní věk dítěte jen částečný úvazek. Trávit s ním jen tři hodiny večer nebo i další dvě hodiny odpoledne může znamenat zásadní rozdíl, který povede k tomu, že dítě češtinu začne užívat.

Jak to bylo a je u nás

Na rodičovské jsem byla s každým dítětem podle německých zvyklostí rok, ale pak jsem se rozhodla zůstávat vždycky na volné noze a obě děti dát do školky až od tří.

Do rodinného rozpočtu jsem během téhle doby přispívala i tak, co to šlo, ale pracovala jsem většinou o večerech nebo o víkendu (většinou jeden celý den, občas i celý víkend), kdy se o ně mohl postarat manžel.

Nebylo to vždycky jednoduché, ale svůj účel to do velké míry splnilo: užila jsem si děti, děti si zvykly mluvit se mnou česky a já jsem zároveň úplně nevypadla z pracovního života.

Jasně, tohle není možné u každé profese a taky to není pro každého. Ale u značné části profesí je možné se rozhodnout, jestli člověk pracuje od osmi do tří nebo od osmi do pěti. A když už pracuje od osmi do pěti, pak aspoň jakým způsobem například tráví víkendy nebo večery. Protože ty první roky jsou rozhodující.

Proč jsou první roky tak zásadní

• vaše děti už k vám nikdy nebudou mít tak pevné pouto jako v prvních letech života
• vaše děti už nikdy nebudou mít tak málo povinností a programu jako v prvních letech života
• mozek vašich dětí se vyvíjí mnohem rychleji než kdykoli později, dítě je otevřenější učení nových věcí víc než kdy později
• dítě si utváří potřebu a návyk mluvit česky

Takže čeština nade vše?

Ne, určitě netvrdím, že teď všichni musí udělat šest let či víc pauzu ve svých profesích kvůli dětem a jejich češtině a že je to jediné správné řešení.

Nicméně pokud vám na češtině u dětí záleží, neberte to automaticky. Co vám bude platné, že děti jsou v prvních letech života „jako houby“, když nebudou mít od koho nasávat. První roky zamakejte, s dětmi si čtěte, vyprávějte, využívejte volných chvil k tomu, abyste byli s nimi, abyste se zajímali o to, co je zajímá. V dalších letech se vám to bohatě vrátí.

Pokud si chcete ujasnit svá očekávání ohledně češtiny vašich dětí do budoucna, podívejte se na tento článek.

Pokud je vašemu dítěti 3 – 4 roky, a chcete dostat zdarma 7 tipů na jazykové aktivity rozvíjející češtinu, podívejte se SEM. Máte starší dítě ve věku 4 – 6 let? I pro vás mám 7 tipů na jazykové aktivity zdarma, mrkněte TADY.