Koronavirus = víc času na češtinu?

Jak změnila opatření proti šíření koronaviru poměr češtiny u nich doma? Lepší se dětem čeština, když jsou s rodiči víc doma?

Ptala jsem se rodičů na současnou situaci ve 20 poločeských a českých rodinách ze 13 různých evropských a amerických zemí.

Víc času na rozhovory s dětmi

Aspoň trochu posiluje čeština u velké části dětí, zvlášť v těch rodinách, kde jsou oba rodiče Češi. To potvrzuje Magda z Finska: „První týden museli více hledat slova a hodně používali takové ty všeobecné výrazy jako „ten“, „to“, „takový“. Teď už více popisují a používají delší věty. Více se v češtině rozmluvili. Díky škole doma narážíme i na nová slova, která běžně nepoužíváme, a více překládáme mezi jazyky.“

Doma zbývá čas i na netradiční zábavu: jídlo v doupěti

Podobně si všímá i Martina z USA: „Vnímám, že doma obecně zní více čeština z jejich úst, trávíme také více času individuálně na procházkách, kde si mám čas s dětmi povídat, resp. nechat je povídat. Jednoduše více času znamená více mluvení, více sdílení.“

Lepší slovní zásoba i gramatika

Platí to ale často i u rodin, kde je Čech jen jeden rodič, který navíc musí pracovat z domova. Toho si všímá Katka ze Španělska:

Přece jen jsem s dětmi oproti běžnému režimu mnohem víc času. Oproti běžnému režimu taky mají kluci povoleno i víc TV – na TV se dívají jen česky a (…) odnášejí si z toho nové fráze, výrazy atd. Změnu vidím hlavně u mladšího (…) Když jsme jen spolu, hrají si kluci v češtině i mezi sebou z velké většiny. Navíc máme i víc času na volání s rodinou v ČR.

Katka z Francie si také všímá, že „mají bohatší slovní zásobu – mladší dcera přes den poslouchá Hurvínka (audio nahrávky). Hodně ji to baví. (…) Máme čas spolu vařit, kreslit (…)

Jana z Velké Británie, jejíž syn chodí jinak do školky, taky píše: „Já ještě pořád pracuju z domova, ale i tak jsem s ním víc než v obvyklém provozu a dopad na češtinu to má pozitivní. Mluví teď na mě česky víc než kdy jindy.“

Eva z USA zase pozoruje zlepšení specifické slovní zásoby: „Možná jedna věc – umí pojmenovat víc věcí, co máme na zahradě, protože jsme tam teď daleko víc a máme štěstí, že nějakou máme!“

Ve Španělsku, Itálii, Francii, kde platí úplné zákazy vycházení,
se často stává dětem útočištěm terasa, balkón nebo zahrada

A nejenom slovní zásoba, děti si díky častému vystavení češtině zlepšují i gramatiku, jak dokládá Maruška z Francie: „Myslím, že díky karanténě mluví syn čím dál lépe, lepší se mu slovní zásoba, skloňování a začíná si dávat i víc pozor na mužský rod.“

Petra ze Španělska si zas všímá, že její dcera na ni lépe reaguje, když na ni mluví česky: „dříve třeba koukala trochu nechápavě, ale teď reaguje mnohem rychleji“.

Víc času i na pravopis nebo vlastivědu

Rodiče, kteří už mají školní děti a nechávají je přezkušovat, teď získali zrušením školy i víc času na českou školu:

Pavla z Itálie referuje, jak zvládají látku z obou škol: „Díky home office mohu být s dcerami doma a učíme se od rána díky UčíTelce. Pak pokračujeme s úkoly z italské školy i české sobotní školy, kterou máme v sobotu chvilku přes skype, a jinak probírame látku samostatně.“

UčíTelku sledují děti po celém světě – problémy s omezením vysílání do zahraničí byly po prvních dnech odstraněny

Iva z Irska přiznává, že českou školu s dětmi teď doma výrazně upřednostňuje před irskou: „Karanténa má pozitivní vliv na časovou dotaci české školy. Děláme ji mnohem intenzivněji každý den. Dopolední ‚vyučování‘ je rozdělené mezi českou a irskou školu (na každý den rozepisuju dětem rozvrh úkolů) a řekla bych, že poměr je tak 2:1 pro českou školu. (…) Navíc pokyny z irské školy přicházejí spíš jen jako návrhy a doporučení, rozhodně to není tak náročné jako v Čechách, kde jsou děti zavaleny školní prací.“

Magda z Finska, která má děti zapsané na dálku v ZŠ Březová, specializované na „domškoláky“, si zas pochvaluje, že stihnou i pár online hodin, které jsou jinak v době školního vyučování.

Často však méně sil na všechno

Kombinovat home office obou rodičů a péči o děti může být ale i velmi vyčerpávající. Mnoho rodičů přiznává, že by se češtině mohli víc věnovat, ale nezbývá jim tolik sil.

Marcela z Norska pozoruje u dětí zlepšení, přiznává ale, že při home office nezvládá dělat tolik, co by bylo možné: „Co se týče češtiny, vnímám teď na dceři (4 roky), že se zlepšila, i když to pořád dost míchá. Syn se učí číst a zvládá to v obou jazycích, jen se zasekává na delších slovech. (…) Mohla bych pro to dělat i víc. Jenže… fakt jsem někdy ráda, když mlčí. :-)“

Děti mají čas tvořit

Hance z Argentiny se zas během karantény narodilo miminko. Komplikace to znamenalo pro porod i pro následné kontroly u lékaře. Doktoři neordinují, a tak měli první prohlídku po návratu z nemocnice telefonickou. Navíc platí jakýkoli zákaz pohybu, za porušení bez povolení mohou i zkonfiskovat auto.

Všechno zařizování kolem miminka tak znamená velký stres i strach, i tak Hanka ale pozoruje na starší dceři, školačce, zlepšení v češtině: „Malá na mě mluví více česky v běžných situacích. (…) Vím, že by se dala čeština rozvíjet v našem případě miliony způsoby, ale v dané situaci jsem ráda za to, co zvladáme právě teď. Takže posloucháme pohádky z aplikace Booko před spaním. Děláme nepravidelně slabikář do české školy (první třída v Březové) a mluvíme na sebe míchaně česky a španělsky.“

Katka z Velké Británie vnímá taky, že „je více příležitostí na češtinu, ale nevyužívám to až tak často, jak bych chtěla.“ A dodává: „Dneska mi zaměstnavatel oznámil 20 % redukci platu. Zatím nevím, jestli si můžu také o 20 % zkrátit pracovní dobu. Je to šílené, vzdělávat děti doma a zároveň oba dva pracovat.“

V tomhle bodě může kromě povolání hrát velkou roli i to, v jaké zemi bydlíte. Milada z Dánska dostala placenou dovolenou na tři měsíce. „Firma, která mě zaměstnává, dostala finanční pomoc od státu, díky které mohla poslat 80 procent zaměstnanců domů, a to s plnou mzdou. (…) Díky tomu nemusím momentálně pracovat, takže se dětem věnuju ráda a naplno. Kdybych musela pracovat, tak bych na děti jen těžko měla tolik energie.“

Některé rodiny mohou být víc spolu i díky podpoře od státu

Státy se postupně snaží hledat řešení, v Německu a v Rakousku je to koncept Kurzarbeit, z Británie zas Katka píše po týdnu: „Nakonec jsem dostala ‚furlough‚, takže už nepracuju a stát dotuje 80 % platu. Požádala jsem totiž o snížení pracovní doby, protože bez školky nezvládám, a tak to nakonec dopadlo takto.“

Doma je naopak víc cizího jazyka

Ne vždy ale může být český rodič s dětmi doma, často naopak dostává v této situaci cizojazyčný rodič větší prostor a čeština tak ustupuje.

Tak je to například u Michaely z Německa, která má trojjazyčnou rodinu: „Manžel, jeho mamka a Mia jsou doma pořád, já chodím denně na 5 hodin do práce. Můj manžel a jeho mamka jsou Američani, takže převládá angličtina. Se mnou tedy Mia mluví česky, jen když děláme odpoledne úkoly do školy, a ty jsou v němčině. Takže čeština lehce upadá.“

Michaela z jiné části Německa zas pracuje jako nákupčí potravin, zatímco její muž, Němec, musel zavřít svou firmu a je doma se synem. „Němčina hodně převládá nad češtinou, protože je s mým mužem. (…) Chtěla jsem si nastudovat všechno kolem učení češtiny online, ale jak jsem teď musela hodně pracovat, už to nedávám a jsem jen víc unavená, nemám energii.“

U Pavly z Lucemburska zas povedou opatření kvůli koronaviru nejspíš k tomu, že se její syn naučí německy:

„Máme to zorganizované tak, že já se na téměř celý den zavřu do kanceláře a pracuju. Manžel (Lucemburčan), který dostal státem placené volno na péči o děti, se stará o děti. (…)

Dcera chodí do první třídy. V lucemburské škole je velká část výuky na prvním stupni v němčině. Náš pan učitel je super, posílá každý den videa s učivem, ale i písničky, básničky, čte z německých knížek. Čtyřletý Theo se na to strašně rád dívá, učí se písničky a napodobuje ségru. Takže bych to uzavřela tak, že u nás koronavirus češtině zatím neprospívá, ale až to všechno skončí, bude Theo mluvit plynně německy :-).“

Návštěvy nepřijedou, my neodjedeme

Čechy v zahraničí, kterým záleží na češtině jejich dětí, ale v současné době rozhodně spojuje jedno: obavy, kdy zas budou moct jet do Česka.

Jana z USA konstatuje: „Pokud by nebyla zavedena restriktivní opatření, byla by tu s námi teď na návštěvě babička (což by češtině dětí prospělo) a v polovině května bychom jeli do ČR, kde by děti nastoupily tak jako každý rok v červnu do školy v Česku. (…) My jsme taky více doma, takže na děti mluvím častěji, (…) bohužel to podle mě nevyváží tu pestrost rodilých mluvčí češtiny, o kterou přicházíme, že jsou hranice zavřené.“

Sice máme víc času na děti doma, ale kdy zas pojedeme do Česka?

I když většina lidí, s nimiž jsem si psala, má naplánované velké návštěvy až na léto, strachují se, jestli budou vůbec možné. Kateřina ze Španělska přiznává: „Trošku se ale samozřejmě děsím toho, co bude. Měli jsme v plánu na léto dlouhodobý pobyt v ČR, dost jsem si od toho, co se týče jazyka, slibovala a teď je to ve hvězdách 🙁.“

Petru, která bydlí v Rakousku a dojíždí pravidelně na víkendy na jižní Moravu za rodinou, taky trápí, že se asi dlouho do Česka nedostanou. „Na synově češtině se skoro vůbec nic nezměnilo, stále v jeho projevu převažuje němčina, česky mluví mixovaně s němčinou, německy čistě, ale i dále čteme knížky a telefonujeme s českou rodinou – myslím ale, že mu budou chybět ty intenzivní víkendy s bratrancem a sestřenicí ve Znojmě – i jazykově.

Co dál?

Denní život se skoro ve všech rodinách výrazně proměnil a čeština z toho velmi často profituje. Ale víc než kdo jiný teď Češi v zahraničí zároveň bedlivě sledují, co bude dál, a jestli se vůbec letos podívají za svými rodinami.

Díky všem, kteří odpovídali, vznikla opět velmi pestrá mozaika, která ukazuje, jak může být situace v rodinách odlišná!

Jsem z Prahy, ale žiju v Mnichově. Svoje děti vychovávám česky a pomáhám k tomu i dalším českým rodičům žijícím v zahraničí. Ukazuju jim, jak můžou motivovat děti k používání češtiny, zlepšovat jejich vyjadřovací schopnosti a přitom upevňovat vzájemný vztah. Více o mně se dočtete tady.
Komentáře

Přidat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Vaše osobní údaje budou použity pouze pro účely zpracování tohoto komentáře. Zásady zpracování osobních údajů